Škola & město

SOUČASNOST

Škola se nachází v centru města, v bezprostřední blízkosti autobusového nádraží. Jedná se o úplnou školu s devíti postupnými ročníky.

V současné době navštěvuje školu 455 žáků, ve škole je zaměstnáno 54 zaměstnanců, z toho 46 pedagogů a 8 provozních zaměstnanců. Z pedagogických pracovníků je to 30 učitelů a 10 asistentů pedagoga, chod družiny zajišťuje 8 vychovatelek.

Ve všech ročnících jsou dvě, popř. tři paralelní třídy. Učebny jsou vybaveny potřebnou technikou – dataprojektory, interaktivními tabulemi a panely, třídy využívají k výuce tablety. Ke zkvalitnění technického zázemí došlo v létě 2023, kdy ve škole proběhla celková rekonstrukce datové infrastruktury.

Škola má vlastní tělocvičnu a hřiště nedaleko školy.

Pravidelně je realizována řada vzdělávacích projektů, ať už třídních, ročníkových nebo celoškolních. V 6.ročníku probíhají adaptační kurzy, plavecké kurzy jsou zařazeny na 1.stupni a lyžařské kurzy na 1. i 2.stupni. Škola organizuje a zajišťuje pro žáky kulturně-historické a přírodovědné exkurze, ekologické výukové programy, poznávací zájezdy, výstavy, sportovní akce, žáci se účastní vědomostních, recitačních, výtvarných a sportovních soutěží.

Ve škole máme školní družinu pro žáky prvního stupně a školní klub pro žáky druhého stupně. Školní družina je umístěna společně se školou v jedné budově. Na oběd děti chodí společně v doprovodu svých vychovatelek do školní jídelny, která je společná i pro další chotěbořské školy.

Vychovatelky školní družiny a učitelé školy zajišťují činnost řady zájmových útvarů (keramické, tělovýchovné, hudební, výtvarné, dovednostní a jazykové). Ve škole pracují dětské pěvecké sbory Kvítek a Kvíteček s tradicí od roku 1980.

HISTORIE

AUTOR – MGR. STANISLAV PAVLÍČEK

Budova školy v chotěbořské Buttulově ulici je nejstarší školní budovou v Chotěboři postavenou za tím účelem, aby jako škola sloužila. Vystavěna byla v roce 1869 na místě domů čp. 74, 75, 76 a 77 v tehdejší Čáslavské (později Školní) ulici, v místě zvaném „U Kašinky“, neboť se poblíž nacházela jedna z městských kašen.

Šlo o první velkou a moderní školní budovu v Chotěboři. Do té doby se v Chotěboři učilo jen v nevelkých objektech, nevalné hygienické úrovně, pro výuku ne zrovna vhodných. Nejstarší školou v Chotěboři byl dům čp. 60 v ulici Klášterní – jednalo se objekt v těsné blízkosti kostela, v podstatě na nejstarším chotěbořském hřbitově (dnes je to hezky opravený domek spolku Benediktus). V tomto objektu se učilo někdy od druhé poloviny 16. století do roku 1800. V tomto roce se škola přestěhovala do nedalekého domu čp. 62 v ulici Trčků z Lípy, někdejšího špitálu (a špitál se naopak nastěhoval do původní školní budovy čp. 60), dnes je to sídlo Pečovatelské služby Chotěboř. V důsledku povinné školní docházky a růstu počtu obyvatel začalo v první polovině 19. století dětí školou povinných v Chotěboři přibývat, a tak bylo v roce 1842 ke škole přidáno i sousední stavení, čp. 63. Ani to však nestačilo, a tak byla v roce 1861 část tříd umístěna do domu čp. 235 na rohu náměstí a dnešní ulice Krále Jana (dnes prodejna ENPEKA). Šlo však jen o provizorní řešení a postupně začínalo být jasné, že Chotěboř potřebuje novou, velkou a moderní školní budovu, jíž se stala právě dnešní škola v Buttulově ulici.

Základní kámen k budově školy byl slavnostně položen 16. července 1867. Stavbu prováděla firma Ing. Václava Koudelky z Čáslavi. Stavba byla dokončena v létě roku 1869. Slavnostně vysvěcena byla v neděli 26. září a učit se v ní začalo 1. října 1869. Prvním řídícím učitelem školy byl František Pospíšil.

Vznikla tak budova, která je i s věžičkou vysoká 34 metrů. Dostala číslo popisné 74 (po jednom ze zbořených domů). Vchod do budovy je široký 2,7 metrů a vysoký 3 metry, nad vchodem mezi prvým a druhým patrem byl původně umístěn městský znak, ve štítě hodiny. Na západní straně budovy se pak ve štítě nachází letopočet 1868. Někdy na sklonku 19. století byly i na věžičku dosazeny hodiny, jejichž autorem byl chotěbořský hodinář Jan Ninger. V roce 2009 byly hodiny prohlášeny za kulturní památku a kompletně restaurovány. Učebna kreslírny byla od počátku používána jako divadelní sál města a měla i dřevěnou galerii pro diváky.

Budova původně sloužila potřebám obecné školy, dnes bychom řekli školy prvního stupně. Ve školním roce 1877/1878 zahájila v Chotěboři, a tedy v budově školy v Buttulově ulici, činnost měšťanská škola pro chlapce (obdoba dnešního druhého stupně) a ve školním roce 1890/1891 měšťanská škola pro dívky. V roce 1897 byla obecná škola rozdělena na obecnou školu chlapeckou a dívčí a v roce 1904 byl přidán k měšťanské škole chlapecké jednoletý pokračovací kurz.

Ve školním roce 1917/1918  se chlapecké a dívčí školy staly dvěma samostatnými subjekty, které se nazývaly: „Obecná a měšťanská škola chlapecká v Chotěboři“ a „Obecná a měšťanská škola dívčí v Chotěboři“, přičemž každý měl vlastního ředitele. Dívčí školy užívaly první patro budovy, školy chlapecké přízemí a patro druhé.

Po první světové válce škola opět přestala kapacitně dostačovat – zmíněné dvě instituce navštěvovalo tehdy celkem 1 000 žáků. Proto se od školního roku 1919/1920 vystěhovaly všechny třídy dívčí měšťanské školy a jedna třída obecné školy dívčí do domu čp. 538 na rohu dnešních ulic Krále Jana a Theerovy, které do té doby využívalo chotěbořské gymnázium (jež se v roce 1919 přestěhovalo do vlastní nové budovy). V letech 1927–1928 byla pro potřeby obecné a měšťanské školy dívčí vybudována nová školní budova, škola v dnešní Smetanově ulici, kde se začalo učit 24. září 1928. Od té doby sloužila škola v Buttulově ulici pouze chlapcům – tedy přesněji obecné a měšťanské škole chlapecké. Proto ji dodnes někteří starší obyvatelé města nazývají školou „chlapeckou“. Od školního roku 1951/1952 byly opětovně v naší republice zavedeny smíšené třídy, a tak se dívky začínají do „chlapecké“ školy v Chotěboři vracet. Školní budova v Buttulově ulici se tak stala sídlem standardní smíšené základní školy, které měla dle aktuální podoby školského systému buď osm, nebo devět postupných ročníků. Její název se podle toho také relativně často měnil (v 50. letech se například nazývala „osmiletou střední školou“, v 60. letech „základní devítiletou školou“ apod.).

V roce 1968 byla na průčelí školy slavnostně odhalena pamětní deska třem padlým legionářům – žákům školy. O dva roky později byl na budově umístěn reliéf zasloužilého učitele této školy, Františka Buttuly, jehož jméno nese i ulice, v níž se škola nachází. Autorem reliéfu je akademický sochař Bedřich Kloužek.

Růst počtu obyvatel Chotěboře, a tedy i školních dětí, si vynutil realizaci přístavby školy. Přístavba, tzv. nová budova, vznikla v letech 1968–1971 na místě sousedních domů čp. 72–73. Škola získala prostorné šatny v suterénu, další tělocvičnu se zázemím a galerií, promítárnu, sedm nových učeben, dva kabinety, sborovnu, ředitelnu a WC pro chlapce i dívky ve všech patrech nové budovy.

Na počátku školního roku 1992/93 byl zjištěn havarijní stav staré budovy (pronesené stropy) a stará budova byla okamžitě uzavřena a zahájena její rekonstrukce, která trvalo do počátku roku 1994.

Ve školním roce 2013/2014 byla zahájena realizace půdní vestavby, jež byla dokončena v listopadu 2014. Škola díky ní získala dvě učebny a dva kabinety. Současný oficiální název školy je Základní škola Chotěboř, Buttulova 74, okres Havlíčkův Brod. Ve školním roce 2019/2020 školu navštěvovalo 450 žáků prvního a druhého stupně základní školy.