Ohlédnutí za školním rokem 2019-2020

Jaký to byl rok? Bezesporu nebude patřit mezi běžné nudné roky, které se liší jen letopočtem.

Začali jsme zostra oslavami 150. výročí počátku vyučování v naší škole. Víkend 27. -29. září začal páteční akademií.  Všichni se těšili, hlavně na vystoupení ostatních tříd, protože všichni věděli, že ostatní také nacvičují, ale nevěděli vlastně co. Takže veliké očekávání, sokolovna plná k prsknutí a velký úspěch. Akademie začala vzdělávacími klidnými čísly a vrcholila tanečními čísly na populární melodie. Celou akademií prolínala módní přehlídka z různých historických období od raného středověku až po Nagano, včetně vhodně vybrané populární hudby.

Vrcholem oslav byla neděle, kdy od rána byla škola plná návštěvníků dne otevřených dveří. Odpoledne se oslavy částečně přesunuly na náměstí, kde na podiu vystupovaly orchestry a sbory, které mají aspoň něco málo nebo i hodně společného s naší školou. Pozvání na oslavy přijalo také hodně hostů, kteří prošli naší školou jako žáci a jsou hodně úspěšní ve svých oborech. Pozvání přijala řada podnikatelů, sportovců, vědeckých pracovníků, lékařů i politiků. Kromě bývalých žáků byli významnými hosty i představitelé okolních obcí a ředitelé škol, se kterými máme dobrou spolupráci. Bylo hezké vidět, kolika lidem dala škola základy pro jejich úspěchy v oboru. Dostali jsme i hezká přání od žáků, kterým termín nevyhovoval.

Odpoledne se také ve škole sešli bývalí pracovníci školy. I těch bylo hodně a měli si co povídat o době, kterou na škole strávili. Někteří přinesli i staré fotografie a tak se vzpomínalo a vzpomínalo. Pak se skupina učitelů a významných hostů trochu promíchala, k tomu se přidali i ostatní návštěvníci dnů otevřených dveří a vyprávění nebralo konce. Pro všechny to určitě bylo příjemné setkání.

Nežili jsme ale celý rok jen z oslav, i když číslo 150 ve všech oknech bylo ještě v zimě. Jen jsme se stihli pochválit po narozeninách školy, nastala příprava dalších tradičních i netradičních akcí: Projekt Abeceda peněz s Českou spořitelnou, kurzy plavání, keramický jarmark, řada vánočních koncertů pěveckých sborů a kulturních vystoupení žáků pro důchodce a klienty domu s pečovatelskou službou. Hned po Vánocích se rozběhly lyžařské kurzy pro žáky 2. i 1. stupně. Po zkušenostech z minulého roku jsme skočili do lyží hned, jak bylo aspoň trochu sněhu.

Pak přišla pololetní klasifikace, snaha vyleštit známky do pokud možno co největšího lesku. Rozběhla se příprava na přijímací zkoušky na střední školy, všichni jsme se těšili na jarní prázdniny a na další akce, které byly připravené na jarní měsíce.

A najednou přišel střih: Zavíráme.

Zpočátku zmatek, vše proběhlo během jarních prázdnin, vše jsme zjistili z médií. Řada rodičů, dětí a i učitelů nechtěla věřit. Do školy i třídním učitelům volali rodiče, jestli opravdu 16. března nejdou děti do školy a jak je to možné. Někteří se ptali, jestli platí i pro naši školu, že děti nepůjdou do školy. Byla to realita, se kterou jsme neměli žádné zkušenosti, a o které jsme v té době ani netušili, jak to dlouho vydrží.

Pedagogický sbor se sešel hned v pondělí po prázdninách, naplánovali jsme, co a jak bude třeba zajistit, jak budeme se žáky a rodiči komunikovat, co je třeba zajistit, co kdo udělá, připraví. Ale tenkrát jsme si mysleli, že to bude tak nejdéle do Velikonoc. Jak ale čas běžel, situace se měnila, případů nemoci Covid 19 přibývalo a bylo pomalu jasné, že letos už se s dětmi moc neuvidíme. Bylo tedy třeba znovu přenastavit pravidla a způsoby práce. Poprali jsme se s informačními technologiemi, někteří učitelé se potkávali s dětmi při videokonferencích, někteří se naučili používat podkasty, nahrávali žákům videa, začali jsme využívat další možnosti jako WhatsApp, Wocabee, ale i programů na České televizi, doplňkových videomateriálů pro jazyky. Pro žáky, kteří neměli přístup k internetu, byly připraveny materiály v tištěné podobě k vyzvednutí ve vestibulu školy, některým je i paní asistentka rozvážela až domů. Řada žáků využila i možností spolupráce s Oblastní charitou z Havlíčkova Brodu.

Hodili nás do vody a tak jsme plavali, zpočátku to bylo tak trochu „na čubičku“, ale postupně se styl vypiloval a v dubnu už to bylo někdy i kraulem. Některým rodičům se i plnilo jejich občasné přání, že by u té písemky chtěli být. Doma totiž dítě látku umí a pak to ve škole… no někdy nic moc.   Rodič to často umí lépe než dítě, protože jak to s ním pořád procvičuje, tak už to umí, jako když bičem mrská. Teď někdy viděli, jak to je. Byli při tom. Jistě, bude ledacos třeba na podzim dovysvětlit, zopakovat, doprocvičit. Ale situaci jsme zvládli a je třeba si jen přát, aby se to neopakovalo.

Nakonec vše dobře dopadlo, skoro všichni žáci 9. tříd se dostali na školy, které si vybrali v prvním pořadí, žáci z pátých tříd, kteří se hlásili na víceleté gymnázium, byli také všichni přijati. Všichni žáci na konci školního roku prospěli.

Velké poděkování zde patří rodičům, protože bez spolupráce s nimi bychom to my i žáci měli ještě těžší.

V médiích se o celém tomto období hodně mluvilo i psalo, byly hlasy pochvalné i kritické, ukázala se celá řada slabších míst našeho školství. Všichni se plácají po zádech, jak se vše digitalizovalo a jak je to bezvadné, když se děti mohou učit doma. Přiznejme si, že to ale má to svá úskalí a že bude jen dobře, když se budeme učit zase společně ve škole, rodiče budou chodit do práce a nebudou muset studovat druhé kolo základní školy. U nás ale musím všechny pochválit, že jsme se semkli a udělali hodně pro to, aby děti nezvlčili a ještě se při tom něco naučili.

Co tedy na závěr školního roku:

Samozřejmě pochválit všechny: děti, rodiče, učitele

• za přípravu a realizaci oslav nejstarší budovy v Chotěboři, která od začátku byla zamýšlena a využívána po celou dobu své existence pro potřeby základního školství

• za přípravu a realizaci adaptačních, plaveckých, lyžařských a bruslařských kurzů

• za přípravu a realizaci koncertů, předvánočních vystoupení, jarmarků, projektů a exkurzí

• za přístup k distanční výuce a její neustálé vylepšování

• za přípravu k přijímacím zkouškám na střední školy

• za úspěšná jednání s cestovní kanceláří i divadly o vrácení peněz za zájezd do Anglie i za neuskutečněná divadelní představení

Určitě za práci všem, za to jak spolupracovali, komunikovali a za to, jak všechno zvládli.

PaedDr. Zdenka Kőnigsmarková